Salva Guardia – 1724

Jednou z unikátních památek Ašska je kamenný reliéf s erbem císaře Svaté říše římské Karla VI., známý jako Salva Guardia. Jeho španělský název pochází z francouzského slova "Sauvegarde", což znamená ochranu před válečným drancováním a osvobození od povinnosti ubytování císařského vojska. Právo na užívání tohoto symbolu získal svobodný pán Antonín Josef František Kryštof z Zedtwitz v lenním dopise ze dne 4. ledna 1724. V roce 1804 potvrdil císař František v dekretu dvorské kanceláře, že lenní páni zboží Svatomikulášského včetně jeho poddaných mají být chráněni podle starých práv, která jim garantují osvobození od vojenského nakvartýrování.

Legenda vypráví, že obyvatelé Zámečku a okolních domů byli osvobozeni od vojenských povinností, a proto se mnozí mladí lidé v období odvodů uchýlili ke svým příbuzným ve Svatomikulášských domech, aby se vyhnuli vojenské službě. V roce 1814 byl zámeček na Mikulášském vrchu zasažen velkým požárem, páni z Zedtwitz jej již neobnovili a spáleniště prodali. Kamennou památku Salvu Guardii nechal původně umístit Georg Unger do výklenku, kde se dnes nachází její replika.

Po první světové válce hrozilo odstranění Salvy Guardie, jako symbolu bývalé císařské moci. Nicméně díky výjimce byla tato památka zachována. Od roku 1984 vlastní muzeum Salvy dvě. Během generální opravy muzejní budovy bylo rozhodnuto o rekonstrukci Salvy Guardie. Replika, vytvořená na popud tehdejšího ředitele muzea Josefa Borsika, je dodnes umístěna ve výklenkové kapličce v zahradě muzea, zatímco originál je od roku 2016 vystaven v aule ašského muzea.

Kamenný most – 1724

V dřívější ulici Příkopech byl postaven most o jednom oblouku z lomového kamene, který spojoval původní hřbitov u kostela Svaté Trojice s nově zřízeným hřbitovem.

Kvůli velkému nárustu počtu obyvatel kolem roku 1700 bylo třeba hřbitov rozšířit. Proto byl v roce 1725 založen druhý tzv. „dolní hřbitov“, který se rozkládal na protější straně uličky na Příkopech. Pro pohodlný přístup musel být postaven masivní kamenný most.

Jeho vysvěcení na druhou postní neděli roku 1724 provedl ašský vrchní farář a inspektor Isaak Spengler za účasti stovek lidí. Letopočet 1724 byl vytesán na východní straně mostu na tenké kamenné desce nad středem oblouku. Jedná se o jednu z mála staveb před velkým požárem v roce 1814, která se dochovala dodnes.

Od roku 1987 je kulturní památkou a letos slaví 300 let a je tedy nejstarší pamětihodností v Aši.

Velký požár – 1814

V roce 1814 Aš zachvátil velký požár, jehož příčina byla údajně krádež prasete. Hasiči byli v té době pouze dobrovolní, neměli moc zkušeností a k dispozici měli pouze dvě stříkačky. Katastrofa požáru byla dovršena, když se oheň dostal až na Tržní náměstí, kde měl jeden z obchodníků uskladněn střelný prach, čímž došlo k výbuchu a dalšímu rozšíření ohně do ulic a budov ve Školní ulici.

I přes úsilí hasičů z Bavorka a Saska, kteří přijeli na pomoc, požár ničil další budovy a dostal se až do Mikulášské ulice a okolí, zasáhl i Zámeček (dnešní muzeum) a domy v okolí. Celkem bylo zničeno 167 domů, 78 stodol a 250 rodin zůstalo bez přístřeší.

Původně se za příčinu požáru považovalo nešťastné zapálení domu manželi, kteří šli večer krmit prase a sláma se zapálila od lampy. Tento čin byl rodině vyčítán a z toho důvodu údajně uprchli do Německa.. Později se ale zjistilo, že skutečnými viníky byli dva zloději, kteří chtěli ukrást prase v jiné vesnici a následně se pokusili otrávit prase v Aši zapálením síry. Tento incident vedl ke katastrofálnímu požáru, a jeden z pachatelů se údajně přiznal až na smrtelné posteli.

Rozhledna na vrchu Háj – 1904

Na vrcholu Háje vystupuje kamenná rozhledna jako hrdý symbol Aše. I přes svoji jedinečnost a obdivuhodnou historii, stojí jen mezi třemi podobnými stavbami v České republice. Myšlenka jejího vzniku se zrodila v 19. století, kdy ašský továrník Georg Unger inicioval sbírku pro její stavbu. Realizace probíhala postupně, a slavnostní otevření se uskutečnilo v roce 1904, přičemž hned první rok přivítala více než 20 000 návštěvníků. I po druhé světové válce si rozhledna udržela popularitu a stala se vyhledávaným cílem.

Gustav Geipel – 1924

Tento rok si připomínáme také významné výročí ašského mecenáše Gustava Geipela.

Nejstarší syn ašského velkoprůmyslníka Christiana Geipela, po studiích v Duryňsku a Švýcarsku, nastoupil do tkalcovského podniku založeného jeho dědečkem Nikolem Geipelem. Firma Geipel a Jaeger byla největším podnikem svého druhu v Aši a jedna z nejvýznamnějších v celé tehdejší rakousko-uherské monarchii. Právě od roku 1877 se na vedení obchodu podílel také Gustav Geipel a firma získala nový název: Geipel & Syn.

Jeho obětavé srdce se staralo o občany i své vlastní zaměstnance a jeho péče o jejich životy zanechala nezaměnitelnou stopu v historii města.

Geipelův vliv přesahoval obvyklé meze: zlepšil infrastrukturu, podporoval školství, medicínu a kulturu, a především obohatil město o nádherná místa, která se stala středem komunitního života.

Bohužel dne 13. července 1914 Gustav Geipel umírá. Smuteční obřad se konal 16. července 1914 za účasti tisíců vděčných spoluobčanů.

21. února 1923 se ašské zastupitelstvo rozhodlo o zřízení památníku Gustava Geipela k uctění jeho památky a vděčnosti za jeho nezaměnitelný přínos. Dne 14. července 1924 byl památník odhalen, a tak si můžeme stále připomínat tohoto šlechetného čestného občana města Aše, dokud bude pomník stát.

Historie ašského znaku – 2004

Letos slavíme 20 let od schválení nových symbolů – znaku a vlajky našeho města. Tyto symboly byly oficiálně schváleny dne 8. června 2004 předsedou Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR. I když naše město mělo symboly již před tímto datem, jejich podoba neodpovídala heraldickým pravidlům. Návrhy současného znaku a vlajky vytvořil heraldický expert Stanislav Kasík z Roudnice nad Labem a o jejich konečné podobě rozhodli samotní občané Aše prostřednictvím ankety, ve které získaly nové symboly 300 hlasů.

Noviny ke stažení zde